Myslíte, že „duch Vánoc“ v dnešní hypermoderní i krizové době mizí? A že naši předkové si všeho dokázali více vážit než my? Podívejme se společně na vzpomínky na Vánoce, které zapsal můj pradědeček za první světové války. Odpověď na předchozí otázky vlastně není tak důležitá. Vyplyne stejně pro každého z nás v podobě zážitků (nikoliv frází) ve správný čas a ve správné situaci.
Pradědeček Alois a jeho vzpomínky na Vánoce
Ještě jednou v rámci tohoto blogu věnuji článek mému pradědečkovi Aloisi Pospíšilovi (moje mamka – její otec – jeho otec, neboli mou terminologií otci mateřského dědečka). Již jsem o jeho životě psala v článku ZDE. Tento text pak představí pradědečkovy vzpomínky na Vánoce z období 1. světové války.
Jako mnoho jiných mužů byl také pradědeček Alois odveden, aby bojoval za císařpána ve Velké válce. V té době byl ženatý s prababičkou Marií a zároveň se stal již otcem mého dědečka, který se narodil v srpnu roku 1913. Nejdříve působil v lazaretu v Mladé Boleslavi (reservní špitál) a poté v nemocnici v Lukavci. Lukavec – Sternthal bei Pettau (tehdejší Steiermark – Štýrsko), kde byl umístěný lazaret. Toto místo je nyní považováno za součást obce Kidričevo na území dnešního Slovinska.
Pradědeček měl totiž velké štěstí, že jako profesionální hudebník nebyl přidělen k bojové jednotce, ale stal se součástí hudebního souboru při válečných lazaretech (viz úvodní fotografie, kde je označený šipkou). Takže i jeho oprávněně nostalgické vzpomínky na Vánoce z poklidných předválečných let mohl sepsat v nesrovnatelně lepších podmínkách, než jaké zažívala většina jeho krajanů.
Co zůstalo zapsáno v deníku z Velké války
Za války si vedl poznámky do ilustrovaného deníku, který sám nazval památníkem z let války. Kreslil skutečně rád, jak je patrné. Nyní přikládám jeho vzpomínky na Vánoce, které sepsal v prosinci roku 1916.
10.12.1916 ve Sternhále
Jsme v Lukavci v Kině cimře*, navzájem jest smutek, asi 17-tého máme začít hrát. Topíme si a sedíme u kamen. Chvílema píšem noty.
Svátky vánoční se blíží kvapem, kde jsou ty radosti z dřívějších časů? Kdy jsme toužebně očekávali Štědrý den a Štědrý večer, když jsme si chystali stromeček již několik dní napřed a cukroví kupovali po jarmarkách, v Říčanech a Škvorci, svíčičky a ořechy a na ně pozlátko, řetězy z barevného papíru.
Mívali jsme vyhlídnutý stromeček v hranicích nebo Dubině u Hliníka**. A před Štědrým dnem jsme si ho večerem přinesli, jaká dětinská radost nás pojala. Když jsme pak o Štědrém večeru ho zasadili do špalíku na stůl a věšeli na něj cukroví, ořechy, jablka, košíčky, řetězy, svíčičky a navrch andělské zvonění.
A což teprve když pod stromeček jsme rozložili pěkný vysoký zelený mech a do něj nastrkovali jesličky, prostředkem jsme udělali cestu k betlému, tam dali svíčičky a kominíček.
* místo ubytování souboru
** lokalita u domovské obce viz obrázek pod textem nebo galerie ve starším článku ZDE
Zápisky staré 106 let dávají smysl vnímavému čtenáři i v dnešní době. Základní lidské tužby se v průběhu času příliš nemění. Důležitým opěrným bodem tak zůstává pro každého domov, rodina, láskyplné vztahy, klidné zázemí.
A když nejsou dostupné, nezbývá než se uchýlit ke vzpomínkám na doby minulé, kdy tomu tak bylo, a nebo věřit v lepší budoucnost, která snad ještě vyjeví přichystané dobro. Zde dobře posloužily pradědečkovi vzpomínky na Vánoce z uplynulých let, které trávil se svou rodinou a širokým příbuzenstvem na malé vesnici za Prahou.
Pro případ, že si chcete i Vy popovídat se svými blízkými o jejich vzpomínkách na Vánoce a zapátrat i po nějakých rodinných památkách, na jejichž představení nevybyl stále čas, prohlédněte si informace o novém Vzpomínkovém průvodci ZDE.
Zkuste se vžít do situace, kdy se cítíte obklopeni rodinnou tradicí i historií. Tím, že jste dosáhli hlubšího pohledu do minulosti, jste získali i nový náhled na současnost. Je to příjemný pocit? Jestliže ano, podívejte se ZDE.
Napsala: Eva (Evin příběh k přečtení ZDE), autorka eBooku Jak efektivně vytvořit rodokmen
Předávám ráda letité zkušenosti, jak lze efektivně sestavit rodokmeny a vstoupit do objevného světa rodinné historie.
Vytváření rodokmenu představuje mnohonásobně pestřejší činnost, než jsem si dokázala představit. Je to detektivní cesta do historie lemovaná osobními příběhy vyčtenými ze starých matrik a dalších zdrojů.
Tip: Líbil se Vám tento článek a téma rodinné historie a tvorby rodokmenu Vás zajímá? Ráda Vám budu emailem pravidelně posílat další inspiraci.
