Můj příběh aneb tvorba rodokmenu jako životní terapie

Vítám začínající badatele ve světě rodinné historie a ráda předávám letité zkušenosti, jak lze efektivně tvořit rodokmen a odkrývat osudy předků.
Miluji zaznamenávání příběhů zrozených z těchto objevů a také věřím, že setkáním s naší minulostí obohacujeme naši přítomnost.

Ing. Mgr. Eva Karina Brožová

  • nadšená pátračka po cestách rodinných kořenů, která podlehla nenápadnému půvabu vytváření rodokmenu
  • milovnice knížek, koček a psů
  • absolventka Vysoké školy ekonomické v Praze a Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
  • autorka projektu Rodinná historie: Rodokmeny a příběhy (tvorba rodokmenu v začátečnické i pokročilejší praxi)
Eva a tvorba rodokmenu

Můj příběh: tvorba rodokmenu a rodinná historie

Když se zamyslím nad tím, jak se mi dnes daří, musím upřímně říci, že jsem získala zásluhou znalosti rodinné historie a prostřednictvím tvorby rodokmenu mnohem větší nadhled, než tomu bylo dříve. Samozřejmě, že stále řeším drobné i větší překážky (jak jinak?:-)), ale už na tyto situace dokážu nahlížet jinak. A jsem za to moc ráda!

 

A co mi přináší konkrétně tvorba rodokmenu? Vytváření rodokmenu představuje mnohonásobně pestřejší činnost, než jsem si kdy dokázala představit. Je to detektivní cesta do historie lemovaná osobními příběhy vyčtenými ze starých matrik a dalších zdrojů. Všechny tyto aktivity pak nejen zájemce vzdělávají, ale i velmi osobnostně posilují. A není nutné při této cestě utrácet za externí služby odborníků, protože si člověk vše dokáže zajímavou formou zajistit sám!

 

Historii tak nevnímám jako dějiny v klasickém pojetí, což je oblast bádání tvořená pouze velikány, ale především jako personifikovanou historii běžných lidí. Historické kulisy tak ožívají s drobnými hrdiny běhu času, ke kterým nás navíc poutá pokrevní vazba. Jejich osobní příběhy, které si lze odvodit z nalezených zdrojů, se pak stávají i průvodci na dnešních životních křižovatkách.

 
Chcete-li vědět více o tématu tvorba rodokmenu, podívejte se ZDE
Eva a tvorba rodokmenu

Můj příběh aneb jak jsem se dostala k vytváření rodokmenu

Tvorba rodokmenu

Roku 2015, poté, co zemřel můj otec, jsem se stala nejstarším příslušníkem rodiny. Matka i prarodiče již zemřeli před delší dobou, oba moji rodiče neměli sourozence. Nejbližším pokrevním příbuzným tak zůstala jedině moje mladší sestra, další nejbližší spřízněnou osobou pak byla „až“ sestřenice mého otce (jinak moje velmi milá teta), v té době jsem byla také bezdětná. Připadala jsem si opuštěná.

 

V rámci mojí generace jsem se najednou stala trosečníkem, protože v obdobné rodinné konstelaci se ocitají lidé o generaci starší a moji vrstevníci se zabývali a zabývají zcela odlišnými problémy, než jakými je samota a absence zodpovědné či ochranitelské role. Rodinný status bezdětného sirotka je velmi nezvyklý a pro mnohé až zcela nepochopitelný. Bylo také zapotřebí projít procesem dědictví a vytřídit veškerou pozůstalost.

 

Ta pak byla hodně rozsáhlá, protože do ní patřily i věci jiných zemřelých členů rodiny, které se za tátova života nijak nerozřazovaly. Kdo kdy třídil pozůstalost, mi porozumí, že to není rozhodně jednoduchá věc, a to ani z citového, ani z logistického hlediska. Ze začátku jsem musela pracovat vždy i s někým ve dvojici, samotnou mě zachvacoval pocit úzkosti a malomyslnosti. Vybavena pouze odhodláním a mrazivým pocitem v zádech, že „to musím prostě nějak dokončit“, jsem tedy začala probírat hromady a hromady věcí.

Nenápadný začátek velké vášně nejen pro vlastní rodokmen

Tvorba rodokmenu

 

V rámci třídění pozůstalosti se mi začaly takřka samovolně vršit kupičky fotografií, školních vysvědčení a pracovních knížek, pořídila jsem si šanon, abych zajistila těmto dokumentům důstojnost jim náležící. Pak jsem se rozhodla zaznamenat pár málo známých či zcela neznámých osob, ke kterým jsem objevila rodné listy, vysvědčení, pracovní knížky aj., do malé databáze, později si zřídila účet u MyHeritage a začala se zajímat o další aplikace na sestavení rodokmenu.

 

Již dříve jsem znala různé historky z historie mojí rodiny, především od mé babičky, vnímala jsem je však izolovaně. Také mě to samozřejmě již nebavilo opakovaně poslouchat:-). A navíc tyto příběhy sahaly pouze k babičce mojí babičky, tedy do čtvrté generace přede mnou, což je běžný limit, který nás v rodinné historii omezuje.

 

Nyní jsem si hrozně přála porozumět vlastním rodinným kořenům, abych mohla nalézt své malé místo v dějinách, ukotvit se v prostoru a čase a zařadit se do určité rodové linie a moci z ní i snad čerpat sílu.

 

Potřebovala jsem se tak dostat za hranice útržkovitých znalostí z rodinných vyprávění, abych vyplnila místa do té doby zcela bílá, kde podle starých kartografů platilo hic sunt leones – zde žijí lvi. Vznikla z toho zajímavá a kontinuální práce, která už dávno vybočila z intencí obsahu tehdejší pozůstalosti. A musím říci, že právě ve chvílích pocitu opuštěnosti mi tato badatelská činnost velmi pomáhala, svojí obsáhlostí a variabilitou mě zaměstnávala a odváděla od nepříjemných myšlenek.

 

Jako příjemný bonus se mi pak oblast genealogie propojila s tématem rodinných konstelací podle Berta Hellingera, které mě také velmi obohacuje. Od té doby se o genealogii zajímám neustále, ráda pátrám a bádám ve vlastní rodinné historii i rodinné historii dalších zájemců.

Tvorba rodokmenu

A co mi přináší tvorba rodokmenu?

V první řadě je to pocit příslušnosti k rodové tradici, kdy vím, do jakých společenských vrstev patřili moji předkové, jaké byli národnosti, kde bydleli, čím se živili, zda byli svobodní či poddaní (velmi důležitá historická distinkce), kolik měli průměrně dětí a o kolik dětí průměrně v dětském věku přišli (smutná realita starých časů) aj. Dokážu už také vyvrátit několik „historických fake news“ ze strany mé (již bohužel zemřelé) babičky, které vznikly neověřeným předáváním rodinných historek, které k ní doputovaly:-).

 

Pocit sebevědomí, kdy rozumím více historickým informacím. Mluví-li se například o první světové válce, samozřejmě se nemohu a ani nechci měřit s fanoušky vojenské historie, ale mám k tomu co říci z hlediska své rodinné historie. Zároveň si právě pomocí této rodinné historie dokázala řadu věcí odvodit. Rodinný výřez totiž poskytuje i obraz o stavu celku.

 

Naučila jsem se nenásilně číst staré texty psané kurentem (německé písmo užívané až do poloviny dvacátého století), zlepšila jsem si němčinu a i celkové historické znalosti. Zažila jsem pocit vítězství sama nad sebou, když jsem dokázala přečíst texty, které by „nezasvěcený“ člověk zavrhl jako nečitelné.

 

A připadám si mnohem méně opuštěná! Mohu vzpomínat na své blízké a chápat mnohem více souvislosti jejich výchovy i celkové rodinné tradice, které je zásadně ovlivňovaly.

 

A přála bych si, aby povědomí o rodinné historii (a z většiny je tvorba rodokmenu zdarma!) získali i ostatní. Tím by se se mohli nejen obohatit o nové a často nečekané informace o rodinných kořenech, ale získali i hlubší vhled do historie, a tím i do dnešní a možná i budoucí doby.

 

S úctou a respektem

Podpis

K tématu jsem pak pro Vás sepsala následující eBook:

eBook Tvorba rodokmenu: terapie životem aneb Jak efektivně vytvořit rodokmen a vstoupit do objevného světa rodinné historie

Tento eBook Vás naučí, jak lze efektivně vytvořit rodokmen.

EBook Jak efektivně vytvořit rodokmen Vám pokryje základní zdroje pro tvorbu vlastního rodokmenu. Obsahuje řadu praktických postupů, mnoho obrazových ilustrací společně s klíčovými internetovými odkazy, přílohami a bonusy.

Copyright © 2021-2024 Rodinná historie

Kontakt

Ing. Mgr. Eva Karina Brožová

eva@rodinnahistorie.cz

Přejít nahoru