Rodinne historie

Z rodinné historie: Retropovídka

Jaké maličkosti ovlivňují celkový dojem při veledůležité akci? Podívejte se na přívětivou retropovídku z pozůstalosti po mém tátovi, který psával povídky a příběhy tzv. do šuplíku. Díky za památky z rodinné historie!

Retropovídka z rodinné historie začíná

Bylo to při příležitosti návštěvy generálního tajemníka ÚV KSČ a prezidenta republiky G. H. v elektrárně, kde se měl slavnostně uvádět do provozu další blok. Takové návštěvy nepřicházely v dobách normalizace neohlášené, takže vedení se na ně důkladně připravovalo. Celá elektrárna se rděla rudými hesly oslavujícími KSČ a její moudré vedení.

 

Organizace přivítání vzácné návštěvy se jevila jako celkově bezchybná. Ale, jak se tehdy připomínalo, bdělosti není nikdy dost – na jednu věc se zapomnělo.

Doplňující vsuvka

Anglický král Edward VIII., který z lásky k neurozené a dvakrát rozvedené paní Simpsonové roku 1936 abdikoval, aby si ji mohl vzít za manželku, takže ho pak zlé jazyky ironicky nazývaly Simpsonem III., jednou prozradil, jaké nejdůležitější rady mu dal jeho královský otec pro panování. Nový král se tak z prověřených zkušeností rodinné historie dozvěděl, že se má co nejvíce vyhýbat podávání ruky a při každé možné příležitosti navštívit WC. Stručné a praktické, nemyslíte?

 

Kdyby ředitel elektrárny o takových instrukcích věděl, nebyl by tak zaskočen, když generální tajemník projevil v provozu elektrárny pochopitelné lidské přání navštívit onu místnost.

Retropovídka z rodinné historie pokračuje

Ředitel se zarazil a dlouhým pohledem se zadíval na technického náměstka. Náměstek rychle kamsi zmizel. Ředitel zatím pomalu kráčel s G. H. k záchodům v provozní hale. Vzal za kliku od dveří a jako první je úslužně otevíral. Dveře se však nedaly otevřít. Ředitel se začal rozčilovat, že zase jistě někdo odnesl klíč od záchodu a že se v tom musí udělat pořádek.

 

S omluvou řekl generálnímu tajemníkovi, že musí jít na záchod na podnikové ředitelství. Ten nemohl vědět, že klíč od dveří od záchodu v hale nepamatují ani nejstarší pamětníci a že otevření dveří, které se naštěstí otevíraly dovnitř, brání svým tělem zapřený náměstek.

rodinne historie

Počínání ředitele a náměstka vyžaduje vysvětlení

Nejednalo se v první řadě o stav, v jakém se záchody nacházely, i když byl samozřejmě hrozný. Především si však ředitel i náměstek s hrůzou vzpomněli na nápisy, které ony místnůstky zdobily. Největší mrazení v zádech způsobovaly nápisy, které věru nesvědčily o lásce pracujících ke KSČ.

 

G. H. se tak mohl snadno seznámit se šibenicí, na které visel panák, pro názornost doplněný jeho jménem. Další zaměstnanec přičinil heslo, které sice bylo oficiální: „Ať žije KSČ!“, avšak doplnil je dodatkem: „Ale za svoje!“ Nejuvědomělejší nápis, jaký kdy ředitel na těchto záchodech viděl, zněl: „Ať žije Texas – Jupííí!“, doplněný neumělou kresbou sombrera a lasa.

 

I když se z počátku dbalo na to, aby takové nápisy byly mazány, ty se však rychle znovu objevovaly. Vedení časem rezignovalo, přestalo se tím zabývat a všem to jaksi zevšednělo. To například v NDR to nebrali na lehkou váhu. Jak vyplynulo z uveřejněných materiálů STASI, před odstraněním takových nápisů na záchodcích se pořizovala fotodokumentace. Speciální oddělení se poté zabývalo zjišťováním charakteristických rysů písma vedoucích k odhalení autorů.

Když náměstek slyšel vzdalující se kroky, začal se obtížně prosoukávat malým okénkem a seskočil na cestu, která vedla k ředitelství. Mohlo to připomínat situaci ze starších romantických filmů s Jeanem Maraisem, i když seskok postrádal eleganci představitele mužných rolí, ale ten zase nevážil více než metrák. Pak vyrazil směrem k ředitelství s nasazením sil sprintéra na olympijských hrách.

 

Zatím ředitel vedl generálního tajemníka zdlouhavou oklikou k budově ředitelství. Mezitím se veškeré osazenstvo ředitelství, zburcované udýchaným náměstkem, vrhlo na úklid a zvelebování podnikového záchodu. Nejdůležitější věcí bylo, že na ředitelském záchodě nebyly vyryty žádné hanlivé nápisy. Takže, když ředitel dovedl G. H. (což včas avizovala stráž u vchodu) k cíli jeho putování, bylo vše v pořádku a zvuk spláchnutí zněl všem zúčastněným jako signál šťastného konce.

 

Po skončení návštěvy dostal náměstek od ředitele stylové hodinky. Řekněte, nezasloužil si je?

Eva rodokmen online

Napsala: Eva (Evin příběh k přečtení ZDE), autorka eBooku Jak efektivně vytvořit rodokmen a eBooku Vzpomínkový průvodce

Předávám ráda letité zkušenosti, jak lze efektivně sestavit rodokmeny a vstoupit do objevného světa rodinné historie.

Vytváření rodokmenu představuje mnohonásobně pestřejší činnost, než jsem si dokázala představit. Je to detektivní cesta do historie lemovaná osobními příběhy vyčtenými ze starých matrik a dalších zdrojů.

Tip: Líbil se Vám tento článek a téma rodinné historie a tvorby rodokmenu Vás zajímá? Ráda Vám budu emailem pravidelně posílat další inspiraci.srdce

Přejít nahoru