Powered by Smartsupp
Prázdniny našich babiček a dědečků

Letní prázdniny našich babiček a dědečků v první půli minulého století

Blíží se doba letních prázdnin zavedených již Marií Terezií a tedy i dětských táborů, rodinných dovolených, případně pobytů u babičky a dědečka. Plánování je již završováno posledními detaily. Nabízí se tedy pro zpestření srovnávací otázka: jak tomu bylo v dřívějších dobách?, konkrétně: Jaké byly prázdniny našich babiček a dědečků/ prababiček a pradědečků?

Letní dětské tábory, na které mám dodnes rozporuplné vzpomínky variující od nádherných tábornických zážitků až po chvíle perné sociální deziluze, zažívaly vrcholné chvíle obliby (dětí či jejich rodičů?) až za éry socialismu.

 

Dříve narozené městské děti nejčastěji vyrážely na vakace k příbuzným na venkov či společně s rodiči na letní byt.  Naopak vesnické děti, především ty z chudých poměrů, se naopak během prázdnin musely co nejvíce přičiňovat ve svém domáckém prostředí, především v náročném čase žní (kdy se sháněly i externí síly na výpomoc).

 

Práci se snažily ve chvílích volna kompenzovat setkáními s kamarády včetně těch nových, kteří k nim dočasně zavítali z města. Ani však tyto městské děti na vakacích nebyly ušetřeny nejrůznějších povinností včetně sběru plodin, ze kterých se pilně tvořily zásoby do domácí spíže.

Pouze malá část dětí strávila část letních prázdnin na kolektivně organizovaných dětských táborech, ale o tom v textu dále. Co však zažívaly městské i vesnické děti o prázdninách společného, byly pobyty na handlu, tj. na výměně u jiné rodiny, především německy mluvící.

 

Ovládat němčinu bylo v časech Rakouska-Uherska i První republiky považováno za velmi užitečné. Samozřejmě i zde bylo zapotřebí hostitelské rodině (i kdyby se jednalo o příbuzné) kompenzovat vzniklé náklady včetně cestovného, takže pro děti ze zcela chudých poměrů nebyla tato možnost dostupná.

Prázdniny našich babiček a dědečků na letních bytech

Prázdniny našich babiček a dědečků
Pražská rodina mé mateřské babičky pobývala pravidelně na letním bytě v Bechyni.

Velmi oblíbená varianta trávení prázdnin představovala pobyt na letním bytu. Tato tradice vznikla již v průběhu v 19. století, kdy volně navazovala na osvícenský obdiv panující v 17. a 18. století vůči krásám venkova. Stejně tak nízkonákladověji imitovala životní styl šlechty vlastnící svá výhradně letní sídla.

 

Střední třída, která si užívala letních bytů, si buď dala postavit vlastní dům či domek nebo si jej pronajímala, případně pouze několik jeho místností. Nejlevnější možností pro prázdniny našich babiček a dědečků pak byl pobyt u příbuzných, i když i těm bylo samozřejmě nutno přispět určenou částkou na náklady.

 

Pravdou je, že i když se mluví o pobytu rodiny na letním bytě, ve skutečnosti se vše financující manžel obvykle v týdnu věnoval zaměstnání a rodina se tak ve všedních dnech skládala pouze ze ženy a dětí. Žádané pak z tohoto důvodu byly snadno dostupné lokality poblíž velkých měst, kam se živitel rodiny mohl k manželce a dětem připojit alespoň na víkend (tehdy zkrácený sobotní pracovní povinností).

Cestování, skauting i tramping nejsou prázdniny u babičky a dědečka

Lépe situované rodiny vyjížděly s dětmi do ciziny, ideálně k moři, ty méně finančně obdařené pak podnikaly cesty na území Čech a Moravy. Nové příležitosti pak střední třídě přinesl i rozvíjející se organizovaný cestovní ruch, populární cestovní společnost ČEDOK (Československá dopravní kancelář) byla založena roku 1920.

První dekády 20. století přinesly také vznik a rozvoj skautingu a trampingu. První krůčky skautingu inspirovaného anglickým trendem byly v českém prostředí velmi nejisté. Prázdniny našich babiček a dědečků se v naprosté většině odehrávaly v jiných lokalitách. Veřejnost například neochotně přijímala aktivity dětí a mládeže v dobrovolně střídmých podmínkách, což asociovalo obávanou chudinskou úroveň.

 

Jeho český průkopník Antonín Benjamin Svojsík také neuspěl s návrhem připojení skautských družin k Sokolské jednotě. Nevzdal se však a roku 1914 vstoupila na světlo světa samostatná organizace Junák, která se věnovala chlapcům, následujícího roku byl založen i dívčí skauting.

Prázdniny našich babiček a dědečků
První krůčky přenášení skautingu na území Čech: Svojsíkův letní tábor v pražském Prokopském údolí z roku 1911. Autor fotografie: A. B. Svojsík, z archivu V. Noska - Windyho, volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=18141372

Pro vesnické děti však nabídka skautingu postrádala hlubší opodstatnění. Kontaktu s přírodou měly tyto děti až přespříliš, stejně tak jako interakcí se svými vrstevníky, nadto rodiče pevně počítali s dětskou pomocí v hospodářství.

Ostatně proto byly i velké prázdniny stanoveny na dobu žní, tedy největšího náporu zemědělské práce.

Tramping pak nabýval čistě tulácké nebo pobytové podoby, kdy byly houfně zakládány chatové osady v dostupnosti pro trampy klíčové železniční dopravy. Mládež z chudších městských poměrů k trampingu pak inklinovala celkem přirozeně coby k levné a zároveň zábavné činnosti mimo dosah městského ruchu.

 

Lví silou vzletem sokolím

Možnosti, jak využít prázdninových volných chvil, skýtaly také sportovní spolky, které mj. zastupovaly Sokolská jednota (později Československá obec sokolská), katolická organizace Orel (později Československý orel), Svaz tělovýchovných jednot či Německý turnerský svaz (Deutscher Turnverband).

 

Po pravdě se však jejich nabídka z většiny vztahovala spíše k mládeži než k dětem a mnoho rodičů nenacházelo pochopení pro tuto novou tělesnou i duchovní ideologii, stejně tak ani pro placení, byť nízkých, členských poplatků.

 

Prazdniny nasich babicek a dedecku
Sokolská mládež na začátku století, zdroj: https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=468157

Ozdravné prázdniny našich babiček a dědečků

Další nepříliš zábavnou variantu, jak strávit letní prázdniny, představovaly pro děti pobyty v ozdravovnách a lázních (samostatně či s rodiči). S postupným rozvojem zdravotního pojištění si i chudší rodiny mohly dovolit pro své dítě s chatrnějším zdravím speciální ozdravný pobyt.

 

Paralelně k ozdravným pobytům existovaly již od doby Rakouska-Uherska tzv. prázdninové či feriální osady, na něž byly vybírány zdravotně oslabené děti pocházející z chudých vrstev. Tato charitativní činnost z dob monarchie, financovaná z darů a subvencí, plynule pokračovala i za doby První republiky.

 

Také děti často doprovázely své rodiče na jejich léčebný pobyt v lázních, ať se již jednalo o léčbu potřebnou a cílenou nebo spíše o léčbu preventivní, která byla spojena s tamním čilým společenským životem. Na přiložené fotografii níže naleznete rodinu sestry mé prababičky na lázeňském pobytu v Luhačovicích roku 1921. Tatínek se tam léčil s chronickou plicní nemocí, na niž později zemřel.

 

Prázdniny našich babiček a dědečků
Rodina sestry mé prababičky (babiččiny tety) v Luhačovicích roku 1921. Tatínek, obchodník s textilem, se tam léčil s plicní chorobou, které později podlehl.

Tip: Zajímá Vás historie a přemýšlíte nad tvorbou rodokmenu? STÁHNĚTE si eBook Základy tvorby rodokmenu ZDARMA.

Vzpomínky babičky a dědečka jsou vždy důležité aneb Jaké byly letní prázdniny mých prarodičů?

Vezmu-li za ilustrativní příklad trávení letních prázdnin čtveřicí (respektive pěticí) mých prarodičů, podle vyprávění vím následující:

 

Mateřská babička narozená roku 1918 jako jediné dítě bankovního úředníka z Prahy – Královských Vinohrad jezdila se svými rodiči a občas i babičkou či tetou (ano, s tou z předchozí fotografie) na pravidelný letní byt do vilky v Bechyni (na fotografii). Ke vzpomínkám na tyto bechyňské rodinné chvíle se vždy ráda vracela.

 

Mateřský dědeček narozený roku 1913 a pocházející z vesnice za Prahou, rovněž netypicky jedináček, trávíval celé léto v domovské chalupě. Četní sourozenci jeho rodičů bydleli v téže obci a blízkém okolí, takže mohl být v úzkém kontaktu se svými bratranci a sestřenicemi. Utrácení kapesného na svatoanenské pouti podobně jako u dětí z bohatších rodin se však pro něj již nacházelo za hranicí utopie.

 

Otcovská babička narozená roku 1901 na Příbramsku a později příchozí společně s rodiči a sourozenci do Prahy trávila prázdniny výhradně doma se svými sourozenci, stejně tak jako její první manžel narozený roku 1902, můj otcovský dědeček, který neunikl v letní době pražským ulicím. Nicméně v jinošském věku se stal aktivním členem obce sokolské, což mu projasnilo další možnosti výběru aktivit.

 

Druhý babiččin manžel (narozený v posledním roce začínají číslicí 18) z pražského Vyšehradu pak býval společně se sourozenci vyslán za příbuznými na venkov.

 

Rodinný placený pobyt na letním bytě za Prahou si však z otcovy strany nemohl dovolit nikdo. Stejně tak si ani ze všech nejlépe situovaná rodina mé mateřské babičky nemohla dopřát cestu k moři či dražší poznávací výpravu.

Prázdniny našich babiček a dědečků
Školní fotografie mého mateřského dědečka (označeného šipkou) kolem roku 1920 v obci Doubek za Prahou. Tyto děti pomáhaly s domácími i hospodářskými pracemi, prázdnin si užívaly pouze ve chvílích vymezeného volna.

A jaké měli Vaše babičky a dědečkové (prababičky a pradědečkové) vzpomínky na dobu letních prázdnin? Co Vám o nich vyprávěli?

 

Seznam zdrojů:

HOFBAUER, Břetislav. Děti, mládež a volný čas. Praha: Portál, 2004.

KÖSSL, Jiří, Jan ŠTUMBAUER a Marek WAIC. Vybrané kapitoly z dějin tělesné kultury. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2008.

https://www.skaut.cz/

https://www.sokol.eu/

Tip: Líbil se Vám tento článek a téma rodinné historie a tvorby rodokmenu Vás zajímá? STÁHNĚTE si eBook Základy tvorby rodokmenu ZDARMA.

Eva rodokmen online

Napsala: Eva (Evin příběh k přečtení ZDE), autorka eBooku Jak efektivně vytvořit rodokmen a eBooku Vzpomínkový průvodce

Předávám ráda letité zkušenosti, jak lze efektivně sestavit rodokmeny a vstoupit do objevného světa rodinné historie.

Vytváření rodokmenu představuje mnohonásobně pestřejší činnost, než jsem si dokázala představit. Je to detektivní cesta do historie lemovaná osobními příběhy vyčtenými ze starých matrik a dalších zdrojů.

Tip: Líbil se Vám tento článek a téma rodinné historie a tvorby rodokmenu Vás zajímá? Ráda Vám budu emailem pravidelně posílat další inspiraci.srdce

Přejít nahoru