Co mají společného minimalismus a tvorba rodokmenu? A co vše se dá objevit v rámci třídění pozůstalosti? Marie Kondo by byla sama překvapená:-). Minimalismus a tvorba rodokmenu, ať to zní jakkoliv zvláštně, spolu totiž souvisí.
S tvorbou rodokmenu jsem začala tak trochu nechtěně při vyklízení rodinné pozůstalosti, v té době jsem ani neznala skutečný kontext slova minimalismus. Zodpovědět totiž otázku, co je to minimalismus, může být trochu těžší, než se zdá.
Nacházela jsem stará vysvědčení, diplomy, sešity s poznámkami, modlitební knížky s popsanými záložkami, rodné listy, pracovní knížky aj., které se nashromáždily za dobu desítek let na naší půdě, nyní určené k vyklizení.
Některé z nich se týkaly osob, o kterých jsem slyšela jen letmo, například ze strany příbuzných druhého manžela mojí babičky. Postavy na mnoha fotografiích jsem vůbec nepoznávala (později jsem tomu však přišla více na kloub, ale o tom třeba někdy jindy).
Bylo nutné některé věci vyřadit, některé ponechat, kdy se jednalo často o nelehké rozhodování. Snažila jsem se o svědomité třídění, kdy jsem se zbavovala jen skutečného balastu.
Zabralo to nesčetnou řadu hodin, musela jsem také vše konzultovat s mojí sestrou. Osobní dokumenty jsem nedokázala a ani nechtěla vyhodit (přijde mi to skoro jako svatokrádež:-(), tak jsem si pořídila šanon a zakládala je tam zhruba podle jednotlivých linií (matka, matčina matka atd.).
Poté jsem se rozhodla, že si důležitá data (především přesná jména, data narození, bydliště) zaznamenám nějakou přehlednou formou na jednom místě. Chtěla jsem, abych v případě potřeby disponovala rozumným přehledovým archem.
S tím ruku v ruce vyvstala otázka způsobu a formy a již jsem nakročila k vlastní tvorbě rodokmenu. Původně jsem však nechtěla dohledávat další informace, mým záměrem bylo skutečně jen zaznamenat získané údaje. Na další pátrání v rodinné historii jsem vůbec nepomýšlela, jenže mi to nedalo a vydala jsem se do mnohem větších dějinných hlubin.
Ale o tom teď psát nechci. Případně se podívejte na příslušné stránky na webu týkající se vlastní tvorby rodokmenu.
Minimalismus a rodokmen
Chci psát o tom, jak se mi ulevilo, když jsem historické dokumenty probrala, zaznamenala s jejich pomocí důležité údaje a shrnula vše do přehledné podoby. Udělala jsem pořádek, a to nejen ten vnější, ale i vnitřní, sama v sobě.
Začala jsem tak mimoděky praktikovat minimalismus. Následně se jako nečekaná odměna dostavil i pocit určitého nadhledu a, ač to zní zvláštně, také pocit čistoty, úpravnosti a spokojenosti sama se sebou a se svým nemalým výkonem (ono vytřídit staré věci představuje skutečně náročný proces, kdo to zažil, ví, o čem mluvím).
Zhruba v té době jsem četla i bestseller autorky Marie Kondo Zázračný úklid, v němž navrhuje razantní úklidy domácností tak, aby v nich zůstaly pouze věci naplňující alespoň jedno z celkem dvou kritérií.
- První kritérium se vztahuje na předměty skutečně užitečné, to znamená pravidelně užívané.
- Druhé kritérium se pak vztahuje na předměty skutečně oblíbené, tedy věci, k nimž majitele váže silné osobní citové pouto, nikoliv zavazující a často vyloženě trpný pocit obdarovaného vůči dárci.
Zbytek autorka doporučuje z domácnosti jednoduše odstranit. V některých případech tato poněkud militantní minimalistka vytřídí svým (nemálo za tuto službu zároveň platícím) klientům i 90 % jejich věcí:-). Týká se to však převážně Američanů z vyšší střední vrstvy, kterým nově nastolený minimalismus nezřídka zachraňuje základní funkčnost jejich domácnosti.
Neříkám, že se vším se úplně ztotožňuji, ale v bodě o vyklízení rodinné pozůstalosti s paní Kondo souhlasím zcela a úplně. Případně se lze více o Marii Kondo dozvědět zde.
Minimalismus a rodinná historie nachází průnik
Teorie KonMari (označení kterým se sama autorka nazývá) praví, že není prospěšné ponechávat pozůstalost netknutě uzavřenou v krabicích. Tyto krabice jsou pak čas od času jen odevzdaně okomentovány způsobem: „ale to patřilo přece dědečkovi…“. Jenže dědeček již dlouho nežije, nic se neděje ani neplánuje dít, i když by ty nashromážděné věci rády spatřily světlo světa a případně byly ještě k užitku.
Takovéto dočasně pohodlné nicnedělání a odkládání v pravdě ničemu neprospívá. Postavit se bubákům spojeným s vyklizením pozůstalosti naopak přináší klid a v mém případě (a věřím, že i u ostatních) krásný benefit v podobě zájmu o rodinnou historii. Seznámení s rodinnou historií a se způsobem, kterým lze efektivně vytvořit rodokmen, mi otevřelo v mém nazírání na život nové obzory.
Přeji Vám hodně radosti s Vaší rodinnou historií i čistý štít při řešení rodinné pozůstalosti!
Tip: Líbil se Vám tento článek a téma rodinné historie a tvorby rodokmenu Vás zajímá? STÁHNĚTE si eBook Základy tvorby rodokmenu ZDARMA.
Napsala: Eva (Evin příběh k přečtení ZDE), autorka eBooku Jak efektivně vytvořit rodokmen
Předávám ráda letité zkušenosti, jak lze efektivně sestavit rodokmeny a vstoupit do objevného světa rodinné historie.
Vytváření rodokmenu představuje mnohonásobně pestřejší činnost, než jsem si dokázala představit. Je to detektivní cesta do historie lemovaná osobními příběhy vyčtenými ze starých matrik a dalších zdrojů.
