Minimalismus_tvorba_rodokmenu

Minimalismus a moje cesta k rodokmenu ruku v ruce

Co mají společného minimalismus a tvorba rodokmenu? A co vše se dá objevit v rámci třídění pozůstalosti? Marie Kondo by byla sama překvapená:-). Minimalismus a tvorba rodokmenu, ať to zní jakkoliv zvláštně, spolu totiž souvisí.

Moje cesta k rodokmenu

S tvorbou rodokmenu jsem začala tak trochu nechtěně při vyklízení rodinné pozůstalosti, v té době jsem ani neznala skutečný kontext slova minimalismus. Zodpovědět totiž otázku, co je to minimalismus, může být trochu těžší, než se zdá.

 

Nacházela jsem stará vysvědčení, diplomy, sešity s poznámkami, modlitební knížky s popsanými záložkami, rodné listy, pracovní knížky aj., které se nashromáždily za dobu desítek let na naší půdě, nyní určené k vyklizení.

 

Některé z nich se týkaly osob, o kterých jsem slyšela jen letmo, například ze strany příbuzných druhého manžela mojí babičky. Postavy na mnoha fotografiích jsem vůbec nepoznávala (později jsem tomu však přišla více na kloub, ale o tom třeba někdy jindy).

Bylo nutné některé věci vyřadit, některé ponechat, kdy se jednalo často o nelehké rozhodování. Snažila jsem se o svědomité třídění, kdy jsem se zbavovala jen skutečného balastu.

 

Zabralo to nesčetnou řadu hodin, musela jsem také vše konzultovat s mojí sestrou. Osobní dokumenty jsem nedokázala a ani nechtěla vyhodit (přijde mi to skoro jako svatokrádež:-(), tak jsem si pořídila šanon a zakládala je tam zhruba podle jednotlivých linií (matka, matčina matka atd.).

Minimalismus_rodokmen

Poté jsem se rozhodla, že si důležitá data (především přesná jména, data narození, bydliště) zaznamenám nějakou přehlednou formou na jednom místě. Chtěla jsem, abych v případě potřeby disponovala rozumným přehledovým archem.

 

S tím ruku v ruce vyvstala otázka způsobu a formy a již jsem nakročila k vlastní tvorbě rodokmenu. Původně jsem však nechtěla dohledávat další informace, mým záměrem bylo skutečně jen zaznamenat získané údaje. Na další pátrání v rodinné historii jsem vůbec nepomýšlela, jenže mi to nedalo a vydala jsem se do mnohem větších dějinných hlubin.

 

Ale o tom teď psát nechci. Případně se podívejte na příslušné stránky na webu týkající se vlastní tvorby rodokmenu.

Minimalismus a rodokmen

Chci psát o tom, jak se mi ulevilo, když jsem historické dokumenty probrala, zaznamenala s jejich pomocí důležité údaje a shrnula vše do přehledné podoby. Udělala jsem pořádek, a to nejen ten vnější, ale i vnitřní, sama v sobě.

 

Začala jsem tak mimoděky praktikovat minimalismus. Následně se jako nečekaná odměna dostavil i pocit určitého nadhledu a, ač to zní zvláštně, také pocit čistoty, úpravnosti a spokojenosti sama se sebou a se svým nemalým výkonem (ono vytřídit staré věci představuje skutečně náročný proces, kdo to zažil, ví, o čem mluvím).

Zhruba v té době jsem četla i bestseller autorky Marie Kondo Zázračný úklid, v němž navrhuje razantní úklidy domácností tak, aby v nich zůstaly pouze věci naplňující alespoň jedno z celkem dvou kritérií.

 

  • První kritérium se vztahuje na předměty skutečně užitečné, to znamená pravidelně užívané.
  • Druhé kritérium se pak vztahuje na předměty skutečně oblíbené, tedy věci, k nimž majitele váže silné osobní citové pouto, nikoliv zavazující a často vyloženě trpný pocit obdarovaného vůči dárci.

Zbytek autorka doporučuje z domácnosti jednoduše odstranit. V některých případech tato poněkud militantní minimalistka vytřídí svým (nemálo za tuto službu zároveň platícím) klientům i 90 % jejich věcí:-). Týká se to však převážně Američanů z vyšší střední vrstvy, kterým nově nastolený minimalismus nezřídka zachraňuje základní funkčnost jejich domácnosti.

 

Neříkám, že se vším se úplně ztotožňuji, ale v bodě o vyklízení rodinné pozůstalosti s paní Kondo souhlasím zcela a úplně. Případně se lze více o Marii Kondo dozvědět zde.

Minimalismus a rodinná historie nachází průnik

Teorie KonMari (označení kterým se sama autorka nazývá) praví, že není prospěšné ponechávat pozůstalost netknutě uzavřenou v krabicích. Tyto krabice jsou pak čas od času jen odevzdaně okomentovány způsobem: „ale to patřilo přece dědečkovi…“. Jenže dědeček již dlouho nežije, nic se neděje ani neplánuje dít, i když by ty nashromážděné věci rády spatřily světlo světa a případně byly ještě k užitku.

 

Takovéto dočasně pohodlné nicnedělání a odkládání v pravdě ničemu neprospívá. Postavit se bubákům spojeným s vyklizením pozůstalosti naopak přináší klid a v mém případě (a věřím, že i u ostatních) krásný benefit v podobě zájmu o rodinnou historii. Seznámení s rodinnou historií a se způsobem, kterým lze efektivně vytvořit rodokmen, mi otevřelo v mém nazírání na život nové obzory.

 

Přeji Vám hodně radosti s Vaší rodinnou historií i čistý štít při řešení rodinné pozůstalosti!

Tip: Líbil se Vám tento článek a téma rodinné historie a tvorby rodokmenu Vás zajímá? STÁHNĚTE si eBook Základy tvorby rodokmenu ZDARMA.

Eva rodokmen online

Napsala: Eva (Evin příběh k přečtení ZDE), autorka eBooku Jak efektivně vytvořit rodokmen

Předávám ráda letité zkušenosti, jak lze efektivně sestavit rodokmeny a vstoupit do objevného světa rodinné historie.

Vytváření rodokmenu představuje mnohonásobně pestřejší činnost, než jsem si dokázala představit. Je to detektivní cesta do historie lemovaná osobními příběhy vyčtenými ze starých matrik a dalších zdrojů.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru